O projektu

domů / blog / O projektu

Zprostředkovatel programu: Active citizens fund
Číslo projektu: 0004/2019/ACF/1
Období realizace: 3/2020 – 2/2023
Tematická oblast: znevýhodněné skupiny
Příjemce: Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z. s.
Koordinátorka projektu: Mgr. Anna Kubíčková, anna.kubickova@cosiv.cz

O projektu:

Cílem projektu je podpořit školy tak, aby měly možnost reagovat na potřeby ohrožených dětí a hájit jejich práva. Podpora bude probíhat prostřednictvím implementace systému PBIS zaměřeného na podporu očekávaného chování dětí ve škole a poskytování účinných intervencí dětem s potřebou podpory v oblasti chování. Systém PBIS napomáhá škole stát se bezpečným a předvídatelným prostředím. Zapojuje děti a rodiče do budování pozitivního přístupu školy. Systém bude pilotován a adaptován na české podmínky na třech základních školách s vyšším podílem ohrožených dětí. Na systémové úrovni je pak cílem projektu začlenit principy PBIS do vzdělávacích obsahů vysokých škol připravujících budoucí učitele a v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Realizace projektu bude probíhat ve spolupráci s odborníky z USA a Nizozemí, kteří budou zajišťovat odborný výcvik budoucích PBIS koučů a implementačních týmů ve školách. Vyškolení PBIS kouči pro ČR budou po dokončení výcviku kompetentní k šíření systému PBIS. V rámci projektu také proběhne několik akcí pro širší veřejnost, kde budou představeny principy PBIS a přínosy implementace tohoto systému nejen pro ohrožené děti, ale všechny žáky i zaměstnance školy.

Pozitivní podpora chování PBIS


Přes třicet let vývoje

Systém Pozitivní podpory chování, anglicky Positive Behavioral Interventions and Supports framework (PBIS) je hojně zaváděn ve školách v USA a jeho popularita rychle roste v Evropě i po světě. Je podložen více než třiceti lety výzkumu a vývoje. Koncepce základních principů PBIS začala vznikat již v 80. letech minulého století v USA. Vědci z University of Oregon na základě řady studií zjistili, že pro efektivní řešení náročného chování ve škole je zásadní:

  • Prevence
  • Aplikace výzkumem ověřených postupů
  • Rozhodování podložené daty
  • Celoškolní přístup
  • Výuka sociálních dovedností
  • Týmová implementace a profesní rozvoj zaměstnanců

PBIS představuje propracovaný rámec integrující všechny tyto prvky, čímž umožňuje zavádění kontinua ověřených intervencí a přispívá tak k dosažení vzdělávacího a sociálního úspěchu všech žáků školy. PBIS je koncipován jako víceúrovňový systém, který poskytuje univerzální podporu očekávaného chování všem žákům školy, cílenou podporu skupinám žáků vykazujícím potřebu intenzivnější podpory a individuální podporu žákům, pro které je cílená skupinová podpora nedostačující. V současnosti PBIS využívá více než 25 000 škol v USA a vzniklo již přes 30 národních sítí PBIS po celém světě.

Chování se učí

PBIS staví na přirozené vlastnosti člověka naučit se reagovat na své prostředí určitým chováním. Jeho hlavní myšlenkou je, že chování je třeba učit podobně jako vzdělávací předměty. Primárním postupem je tak učení a fixace celoškolně jednotných, pozitivně formulovaných norem chování, tzv. očekáváného chování. Podle těchto norem by měl žák jednat v každé situaci. Aplikace očekávaného chování je v různých prostorách školy s žáky zpočátku intenzivně nacvičována. V průběhu školního roku je upevňována pozitivním posilováním a procvičováním. Žáci by se tak měli na začátku školního roku interaktivní formou naučit, že např. zodpovědnost se při hodině projevuje zvednutím ruky před promluvením, v umývárně šetrným užíváním jednorázových papírových ručníků a v jídelně odnesením tácu se zbytky na určené místo. Učení očekávaného chování probíhá jeho přímým nácvikem v konkrétním prostředí (ve třídě, v šatně, v jídelně…). Je výzkumně potvrzeno, že nové chování se žáci naučí v průměru po osmi opakováních. Pokud má žák nahradit nevhodné chování, je třeba nové chování zopakovat v průměru téměř třicetkrát. Dále je výzkumně prokázáno, že tento proaktivní přístup je účinnější prevencí náročného chování než užívání restriktivních postupů (tresty, poznámky, důtky).

Intenzita podpory podle skutečné potřeby

Výše popsaná celoškolní podpora se vztahuje na všechny žáky školy. Tato univerzální úroveň podpory je prospěšná pro všechny, nicméně 10 až 20 % žáků nebude sama o sobě stačit. Tito žáci budou k výraznějšímu zlepšení chování potřebovat buď intenzivnější formy skupinové podpory (podpora II. úrovně) nebo vysoce individualizovanou podporu založenou na detailnější diagnostice žákovy situace (podpora III. úrovně). Cílená podpora II. úrovně postačuje zhruba 5 až 15 % žáků. Individuálně nastavenou podporu III. úrovně bude potřebovat 1 až 5 % žáků. Intenzivnější podpora není stanovována na základě žákovy dlouhodobé diagnózy, ale flexibilně reaguje na změny projevů v chování žáka. K identifikaci žáků vyžadujících intenzivnější podporu v oblasti chování dochází na základě jednoduchého sběru a analýzy dat o chování žáků. Na základě sběru a analýzy dat je také vyhodnocována účinnost zvolené intervence, která může být po 6 až 8 týdnech postupně ukončena, upravena nebo naopak zintenzivněna.

Učitelé vědí, co dělat když…

Systém PBIS učitele seznamuje také s vhodnými způsoby reakcí na občasné mírné problémy v chování i na závažnější projevy náročného chování. Správnou aplikací těchto postupů lze výskyt náročného chování ve škole výrazně snížit nebo zcela eliminovat. Doporučované postupy reakcí učitele na chování žáků i intervence uplatňované v systému PBIS jsou podloženy výzkumně získanými důkazy o jejich účinnosti.

Jak PBIS pomáhá ohroženým dětem

Chování dětí žijících ve ztížených podmínkách je jejich situací výrazně ovlivňováno. Dlouhodobé nebo intenzivní negativní zážitky v dětství zásadním způsobem ovlivňují vývoj mozku dětí a mají negativní dopad na všechny složky jejich života včetně schopnosti učení a sociálního fungování ve škole. Studie CDC-Kaiser Permanente (ACE Study, 1995 – 1997) prokázala vysokou četnost výskytu negativních zážitků v dětství v populaci a jejich dalekosáhlé dopady na duševní zdraví, vzdělání a společenské uplatnění těch, kteří je prožili. Potvrzuje mimo jiné nutnost zaujmout systematický, celoškolní přístup k podpoře funkčního chování dětí namísto poskytování podpory pouze těm dětem, u kterých bylo vývojové trauma odhaleno. Škola je prostředím, které může chování dítěte ovlivnit nejvíce, protože zde dítě tráví mimo rodinu nejvíce času. Jak bylo uvedeno výše, dlouhodobé nebo intenzivního prožívání negativních zážitků narušuje psychosociální vývoj dítěte, což se projevuje v jeho chování. Pokud pedagog reaguje na projevy náročného chování dítěte nevhodným způsobem, jeho problémy svým přístupem prohlubuje. Systém PBIS ve škole zavádí efektivní podporu očekávaného chování a zároveň poskytuje učitelům soubor možných reakcí na náročné chování dětí, jimiž lze předcházet upevnění nevhodného chování a současně nepřispívat k traumatizaci dítěte. V systému PBIS je také možné implementovat postupy pomáhající odhalit problémy žáků spojené s jejich rodinným prostředím a poskytovat jim odpovídající podporu.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..