blog

domů / Archive by category "blog"
Pozitivní podpora chování PBIS v metodickém dokumentu ČŠI

Pozitivní podpora chování PBIS v metodickém dokumentu ČŠI

Expertní tým České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) inicioval a zásadně se podílel na vzniku metodického doporučení vydaného Českou školní inspekcí (ČŠI) zaměřeného na náročné chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních.

 

Cílem metodického doporučení Přístupy k náročnému chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a možnosti jeho řešení je poskytnout ředitelům škol a pedagogickým pracovníkům relevantní podklady a informace k problematice příčin náročného chování dětí a naznačit také vhodné způsoby uchopení tohoto tématu.

 

Dokument by měl napomoci rozpoznat, zda škola systematicky a z odborného hlediska správně přistupuje k prevenci a intervenci v oblasti náročného chování dětí, nebo zda při řešení této problematiky na úrovni školy existují určité výzvy. Měl by napomoci porozumět příčinám náročného chování dětí a rovněž vhodným preventivním přístupům, které jeho rozvoj mohou eliminovat nebo alespoň zmírnit.

 

Dokument také představuje základní informace o aplikaci víceúrovňové podpory, která vedle preventivní úrovně zahrnuje i úrovně reagující na závažnější příčiny náročného chování dětí včetně spolupráce s externími partnery. V metodickém doporučení je kladen důraz na preventivní působení, jehož cílem je vytvořit ve škole prostředí, které naplňuje základní potřeby dětí a systematicky rozvíjí sociální a emoční kompetence, jejichž osvojení je nezbytné pro vytváření zdravých mezilidských vztahů. V metodice jsou také uvedena obecná doporučení pro interakci s rozrušeným dítětem, která podporuje jeho zklidnění.

 

Opatření směřovaná k podpoře duševního zdraví by měla podpořit naplnění potřeb dětí i učitelů v oblasti biologické, sociální a psychické. V oblasti biologické se jedná především o zajištění podnětného, estetického, a především bezpečného prostředí. Ve vztahu k naplňování sociálních potřeb je to především zajištění bezpečného klimatu, systematické péče o kvalitu vztahů mezi dětmi i učiteli založených na vzájemné úctě a důvěře a podpora partnerských vztahů s rodiči i komunitou. V oblasti psychických potřeb se jedná zejména o zajištění pocitu bezpečí, podporu sebedůvěry, odolnosti a integrity a také motivace k učení. Jednotlivé oblasti se v praxi vzájemně prolínají a stejně tak i dopady přijímaných opatření. Současně je třeba ve škole systematicky zavádět i výzkumně ověřené intervence zaměřené na podporu wellbeingu a duševního zdraví dětí i pedagogů, jejichž příklady jsou uvedeny v metodice.

Metodika je volně dostupná ke stažení zde.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Děkujeme donorům a partnerům za podporu, skvělou spolupráci a vstřícné jednání. Díky stávající podpoře je možné pomáhat ohroženým dětem nejen v rámci projektových aktivit, ale také na systémové úrovni.

Společně a s odvahou měníme systém….

Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků

Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků

Odborný článek ve sborníku z mezinárodní vědecké konference ERIS 21.

Pandemie do vnímání a prožívání většiny dětí přinesla určitou míru obav o své blízké, sebe samé i například ekonomickou či vztahovou stabilitu rodiny nebo svou vzdělávací a profesní budoucnost. Obavy a stres, který s sebou pandemie přináší mohou mít v různém kontextu různé dopady. Bohužel se ukazuje, že se situace v mnoha rodinách vlivem pandemie a restriktivních nařízení zhoršovala. Obavy z nemoci, o své pracovní uplatnění ale také sociální izolace a omezení zájmových aktivit negativně ovlivňovaly psychickou pohodu rodičů a dětí a vyvolávaly konfliktní situace v mnoha rodinách, což násobilo negativní dopady na chování, prožívání a psychickou pohodu (wellbeingu) dětí.

 

Nízká míra předvídatelnosti událostí přispívá z tomu, že stres působí negativně. Uplatňovaná opatření navíc neměly děti možnost ovlivnit a byly jen minimálně vyzívány k tomu, aby se vyjádřili k nařízením uplatňovaným na oblasti života, jež se jich přímo týkají. To jsou faktory, které přispívají k postupnému zcitlivění reakce na stres neboli zranitelnosti, kdy dítě ve stejné situaci nebo u podobného stresoru reaguje stále intenzivněji.

 

V nejzávažnější situaci se pak ocitají děti, v jejichž prostředí se nenachází dostatek pečujících dospělých osob, které by mohly dlouhodobě zajišťovat jejich potřeby a svým podpůrným vztahem klidnily rozrušení dítěte. Může se jednat o rodiče nebo pečovatele s rodinnými vazbami i bez nich. Pokud dospělí v okolí dítěte vnímají náročné chování dítěte jako odraz zcitlivělé stresové reakce dlouhodobým působením negativních vlivů nebo jako naučený způsob zajištění nenaplněných potřeb, pak se mohou lépe zamyslet nad způsoby, jak s dětmi procvičovat vhodná řešení náročných situací, způsoby seberegulace a naplňování potřeb.

Více praktických tipů naleznete v článku Mgr. Anny Kubíčkové s názvem Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků na straně 22. Celý sborník je ke stažení zde.

Sborník vydala Univerzita Hradec Králové. Tímto děkujeme také organizačnímu týmu konference ERIS 21 za skvělou spolupráci.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Na Edufest v Kutné hoře jsme představili PBIS rodičům, učitelům i dětem

Na Edufest v Kutné hoře jsme představili PBIS rodičům, učitelům i dětem

Festival hravého učení Edufest připravili Nadační fond Eduzměna spolu kutnohorskými volnočasovými organizacemi, podniky a svými odbornými partnery. Jako součást odborných partnerů Eduzměny jsme se do festivalu zapojili a připravili představení PBIS v netradičním pojetí na jednom ze stánků pod krásným kostelem sv. Jakuba.

Nadační fond Eduzměna v regionu realizuje pětiletý pilotní projekt, který zlepšuje úroveň vzdělávání dětí. Přináší zkušenosti a finance pro rozvoj školství. Pracuje dlouhodobě na tom, aby se děti mohly učit naplno, s radostí z objevování a škola je připravila na budoucnost, kde bude třeba především umět spolupracovat, kriticky myslet a dobře se orientovat v rychle se měnícím světě.

Na našem stánku jsme probírali:

🌟 Jaká pravidla by měla ve škole platit, aby do ní všichni chodili s radostí?

🤔 V čem nám pravidla pomáhají a jaký je jejich dopad na vzdělávání?

❤️ Jak na nás působí jejich pozitivní formulace místo zákazů a omezení?

🙋‍♂️ Proč se na tvorbě pravidel aktivně podílet?

💡A jaký to má vliv na vzdělávání?

 

Na složité otázky jsme s dětmi odpovídali tvořivě ve výtvarné dílně. Děti si mohly vybrat z namalování ideální školy s povídáním o školních hodnotách a pravidlech nebo starší děti například z výběr tří nejdůležitějších očekávání pro celou školu (včetně učitelů) a přiřazení příkladů naplňování těchto očekávání. Dětem jsme se tak snažili ukázat způsob pozitivně formulovaných očekávání a podporu vhodného chování, která na školách mimo jiné zlepšuje třídní a celoškolní atmosféru.

 

Pro rodiče, učitele i novináře jsme měli připraveny krátké informační letáčky zobrazující tří úrovně podpory chování a vysvětlovali jsme principy pozitivní zpětné vazby na chování dětí a další prvky všech tří úrovní. Těší nás, že se díky spolupráci s dalšími aktéry v oblasti vzdělávání dostáváme k těmto inovativním a obohacujícím akcím.

Doufáme, že se dětem i rodičům náš stánek líbil a přikládáme několik krásných výtvorů dětí u našeho stánku.

Děkujeme také našim donorům, díky kterým je možné do českého vzdělávání přinášet a adaptovat ověřené, funkční systémy.

 

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska

 

 

PBIS a duševní zdraví na mezinárodní konferenci

PBIS a duševní zdraví na mezinárodní konferenci

Dnes vystoupila členka našeho expertního týmu, Mgr. Anna Kubíčková, na Mezinárodní konferenci pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami ICIPSEN v Hradci Králové. Příspěvek i článek do sborníku z konference se zaměřuje na pilotní implementaci systému PBIS v ČR, který díky podpoře Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund s ČOSIV už přes rok postupně zavádíme na třech základních školách.

Celý program konference naleznete zde. Anna Kubíčková vystoupila v odpolední sekci č. 1 tematicky zaměřené na oblast Intervence u osob se speciálními potřebami (dětí raného a předškolního věku, žáků a studentů se SVP; dospělých a seniorů se zdravotním postižením) z pohledu teorie a praxe.

Mgr. Anna Kubíčková dlouhodobě upozorňuje:

  • Na vysoký počet dětí a mladistvých, zažívajících negativní zkušenosti ovlivňující vzdělávání, chování, duševní i fyzické zdraví, poukazuje studie ACE. V ČR je podle WHO pouze 38 % osob, které v dětství nezažili negativní zkušenosti z jedenácti kategorií, mezi něž patří například fyzické týrání, zneužívání nebo separace rodičů. Z tohoto pohledu je nutné duševní zdraví dětí podporovat plošně a dlouhodobě, což je možné prakticky pouze se zapojením škol.

 

  • Aby mohly školy minimalizovat dopady negativních zkušeností v dětství, ale také budovat resilienci do dalšího života, měly by zavést tzv. trauma respektující přístup, což ve většině případů obnáší také změnu přístupu k náročnému chování žáků ve smyslu zjišťování potřeb a funkce chování a efektivní řešení problematických situací.

 

  • Systém PBIS je příkladem trauma respektujícího přístupu, který navíc poskytuje rámec pro implementaciaci dalších evidence-based intervencí. Jeho výhodou jsou především praktické rady a návody pro pedagogy a systém jednoduchých nástrojů pro zjišťování možností rozvoje školy.

Více informací a současný průběh projektu se dočtete v příspěvku z konference.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

 

Představujeme nejzajímavější příspěvky z mezinárodní konference Rising Tide

Představujeme nejzajímavější příspěvky z mezinárodní konference Rising Tide

Představujeme nejzajímavější příspěvky z mezinárodní konference Rising Tide

Přibližujeme Vám nejzajímavější příspěvky z červnové konference o podpoře dětí a dospělých, kteří prošli traumatickými zkušenostmi, která se odehrála v červnu ve Spojených státech.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) byla jednou z partnerských organizací této významné mezinárodní konference, mohli jsme tak shlédnout online vystoupení všech řečníků. Nahrávky těchto vystoupení nejsou k dispozici pro další šíření. Chceme Vám zde proto alespoň popsat části nejzajímavějších vystoupení, která jsme měli možnost vidět. Odkážeme Vás i na materiály s podobným obsahem, které jsou široce dostupné.

Bruce Perry: Jak pomoci dětem zpracovat traumata

Příspěvek Bruce Perryho, světově známého odborníka a zakladatele tzv. Neurosekvenčního přístupu, byl jako vždy vynikající. Pokud vás zajímají skutečné dopady traumatu a snižování sociálních interakcí (tím, jak se společnost vyvíjí  směrem k menším rodinným a komunitním seskupením) a především to, jak můžeme dětem pomoci traumata zpracovat a vybavit je odolností do dalšího života, doporučujeme shlédnout podobná volně dostupná videa Bruce Perryho na YouTube, zde (v nastavení titulků lze zvolit automatický překlad do češtiny)

 

Ann-Karin Bakken: O zavádění Neurosekvenčního modelu v norském centru Østbytunet

Jedna z našich dlouholetých spolupracovnic  norská psycholožka Centra pro léčbu a profesní rozvoj v dětské psychiatrii Østbytunet Ann-Karin Bakken, ve svém příspěvku popisuje proces zavádění trauma-respektujícího Neurosekvenčního modelu Bruce Perryho. Pracovníci centra se v tomto modelu začali vzdělávat nejprve spíše z profesní potřeby, sama Ann-Karin popisuje pocity personálu, že vše funguje, jak má a centrum pomáhá dětem své problémy zvládat. Poté, co se proškolili v Neurosekvenčním modelu pro terapii (NMT) zjistili, že na děti nepůsobili vždy dostatečně efektivně a řešení nebyla tak dlouhodobá, jako tomu je nyní po zavedení modelu. Do té doby v centru  využívali především verbální a kognitivní způsoby regulace klientů, ty však při silnější stresové aktivaci mozek automaticky „odpojí“. Poté co v rámci nového systému zavedli i   zaznamenali rychlejší zklidnění klientů, které navíc předcházelo možné re-traumatizaci. Přínosů a ukazatelů účinnosti NMT bylo v Østbytunetu mnoho, velmi výstižná je „statistika rozbitých oken“. V centru se poměrně běžně stávalo, že při stresové aktivaci přecházely děti do projevů afektu, při kterém často přímo nebo nepřímo rozbily okno. Místní firma vysílala vždy stejného opraváře, který k centru získal osobní vztah. Když  volali tohoto opraváře po zavedení NMT v celém centru, myslel si, že si centrum už najalo nějakou jinou firmu, protože ho už tak dlouho nikdo nevolal k opravě dříve pravidelně rozbitých oken – efektivní regulace dětí těmto incidentům z velké části předcházela.

Více se o neurosekvenčním modelu dozvíte skrze sérii YouTube videí zde, na našem webu nebo v tomto článku o týmech duševního zdraví.

Marti Smith: Jak zklidnit různé typy reakcí dětí

Dvoudílný příspěvek terapeutky Marti Smith byl velmi inspirativní. V první, teoretičtější části, Marti popisuje, jakými způsoby lze ovlivňovat vyvíjející se nervovou soustavu dětí a zdůrazňuje důležitost toho, abychom pomáhali dětem s vlastním zklidněním,   ty později využívaly získané dovednosti a pomocí nácviku rozšiřovaly své copingové strategie, emoční a sociální dovednosti.  Velmi trefné nám přišlo její přirovnání mozku ke třem skupenstvím vody:

1) Prvních pár měsíců i let je mozek skoro jako plyn = stačí minimální úsilí (fouknout) a neurony se přeskupí a dítě se změní. Mění se nejen chování, ale struktura mozku jako taková a okolí má vliv na velké funkční části mozku. To může mít velmi pozitivní, ale také negativní vliv na pozdější život dítěte. Tyto změny většinou  nejsou nevratné (pamatujme na plasticitu mozku).

2) U dítěte a teenagerů můžeme mozek přirovnat ke skupenství vody = můžeme něco měnit, ale už musíme vynaložit víc úsilí a trochu toho odpádlovat.

3) V dospělosti je to skupenství ledu = měníme se spíše méně a s velkým úsilím připomínajícím osekávání ledu.

Ve druhé, praktičtější části příspěvku pak Marti popisuje konkrétní tipy, jak efektivně zklidnit různé typy reakcí dětí. Zajímavým přístupem, který bychom vám chtěli přiblížit, je reakce nejen na míru stresu, ale také na energii, kterou u dítěte při stresové reakci můžeme pozorovat. Pokud je dítě velmi aktivní, nezaujme ho ihned klidně dechové cvičení – musíme mu nejdříve nabídnout aktivitu, která bude blíže jeho momentální energii, ale už o kousek blíže ke zklidnění. Postupně, jako když sestupujeme po schodech dolů, budeme nabízet aktivity stále klidnější. Užitečné je také sledovat, zda se u dítěte objevují spíše rytmické a opakující se vzorce (naznačující, že se dítě chce zklidnit, ale neví jak) nebo naopak arytmické, nahodilé vzorce (naznačující, že obtíže dítěte vychází z únavy nebo nedostatku energie a dítě se snaží tímto způsobem aktivizovat). Škálu od aktivizujících po zklidňující aktivity ukazuje Marti na příkladu: točení se na místě (velmi aktivizující) – pohybování/houpání po elipse – kývání do boků – kývání dopředu a dozadu – pohupování nahoru a dolů (velmi zklidňující). Při jakýchkoliv aktivitách však vždy zachováme zklidňující a povzbuzující výrazy obličeje, o něco klidnější řeč a dítě musí mít vždy volbu se aktivity neúčastnit.

Informace a rady z konference budeme využívat v naší práci a šířit povědomí o nových přístupech dále.