clanky

domů / Archive by category "clanky"
Pocit bezpečí a přátelské klima ve školách pomůže rozvoji dětí a ulehčí práci pedagogům

Pocit bezpečí a přátelské klima ve školách pomůže rozvoji dětí a ulehčí práci pedagogům

https://youtu.be/btv1GoPuICYJe možné za stávajících podmínek v českých školách vytvořit prostředí pro děti tak, aby chodily do školy rády? Můžeme pomoct dětem v obtížných situacích a zároveň podporovat děti při běžné výuce? A lze vytvořit příjemnější pracovní prostředí pro jejich vyučující? Zkušenosti se systémem PBIS z řady zemí ukazují, že to možné je. Právě na tento přístup se zaměřil odborný seminář „Podpora vhodného chování PBIS na celé škole“, který připravila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy pod záštitou Katedry speciální pedagogiky.

Prezentace ze semináře v PDF:

Videozáznam semináře naleznete níže pod fotogalerií.

S blížícím se začátkem školního roku a nárůstem počtu nově příchozích dětí, které kvůli válečnému konfliktu zasednou v září do lavic českých základních a středních škol, se toto téma stává mimořádně aktuálním.

„Na samotném začátku zavádění systému pozitivní podpory chování PBIS je důležité rozhodnutí sboru, že chtějí sjednotit přístupy a očekávání vůči žákům a dojít k přesvědčení, že větší předvídatelnost a jednotnost v důsledku pomůže všem – žákům i učitelům. Z naší strany je následně třeba dobře zmapovat potřeby žáků a učitelů, porozumět podmínkám školy a společně se sborem naplánovat konkrétní kroky zavádění opatření, která PBIS zahrnuje“ vysvětlila předsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

Systém PBIS (Positive Behavior Interventions & Supports framework) pomáhá předcházet projevům nevhodného chování žáků a přináší praktické nástroje pro zvládání opakujících se obtíží v chování. Tato praxe se osvědčila v průběhu uplynulých dvaceti let v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku nebo na Taiwanu, ale i v Evropě, např. ve Velké Británii, Nizozemí, Německu nebo v Norsku.

Právě proto se ČOSIV snaží o zavedení tohoto výzkumem i praxí ověřeného přístupu i v českých podmínkách. Na semináři vystoupili přední odborníci z USA Heather Peshak George a Steve Goodman, ale i odborníci z českého školského prostředí.

„Základní ideou PBIS je, že je potřeba proaktivně pracovat se všemi žáky, nejen s těmi, kteří mají výraznější problémy.  A samozřejmě i s učiteli. Pouze tak lze ve škole vytvořit prostředí, kde se všichni cítí bezpečně a chovají se k sobě ohleduplně a s respektem,” uvedla na semináři Heather Peshak George.

O praktické zkušenosti se zaváděním PBIS ve škole se pak podělily i zástupkyně ZŠ Velké Hamry Kateřina Mannová a metodička prevence Tereza Dobiášová. Právě na této severočeské škole už systém BPIS přinesl výrazně pozitivní výsledky.

„Snažíme se měnit přemýšlení učitelů ve prospěch učení žáků. Podmínkou ale samozřejmě je, že je této myšlence nakloněno nejen vedení školy, ale i další kolegové. Daří se nám je přesvědčit, že se jedná o investici, která se zcela určitě vrátí,” popsala Kateřina Mannová.

Ověřené zkušenosti chce ČOSIV nabídnout všem školám, které o ně projeví zájem. Podle projektové manažerky Anny Kubíčkové roste význam zavádění PBIS také v návaznosti na uplynulé školní roky, kdy výuka probíhala řadu měsíců online, tedy bez osobního kontaktu mezi pedagogy a žáky.

„Nejde jen o COVID. Následující školní rok bude specifický i tím, že do českých škol nastoupí děti, které musely kvůli válečnému konfliktu opustit Ukrajinu, většinou bez znalosti češtiny a zejména zdejšího prostředí, včetně toho školního. Právě pomoc těmto dětem, jejich rodičům a českým školám se daří díky zavádění principů PBIS. Jsme tu i pro ně,“ doplnila Anna Kubíčková.“

Další informace o Systému pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS najdete na tomto odkazu.

Rozhovor s přední expertkou na PBIS – Dr. Heather Peshak George

Rozhovor s přední expertkou na PBIS – Dr. Heather Peshak George

Systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pilotujeme v rámci jednoho z našich projektů v několika českých školách.
Tento přístup vznikl v USA a u jeho zrodu byla také jedinečná Heather George, se kterou dlouhodobě spolupracujeme. 🤝
Na čem tato metoda stojí, a jak Heather hodnotí její přenos do praxe v Česku? Přečtěte si skvěle zpracovaný rozhovor, který s americkou expertkou vedla Luca Kocurova.
Celý článek naleznete na tomto odkazu
Odborný článek o podpoře duševního zdraví žáků pomocí systému PBIS

Odborný článek o podpoře duševního zdraví žáků pomocí systému PBIS

Vědecký časopis Pedagogická orientace zveřejnil text, ve kterém detailně popisujeme, proč je systém PBIS tak přínosný a jeho základní pilíře.

Celý článek naleznete zde:

https://journals.muni.cz/pedor/article/view/18619/pdf

 

Anotace:

Studie z roku 1998 zabývající se negativními zkušenostmi v dětství od-halila nejen vysokou prevalenci v běžné populaci, nýbrž i jejich rozsáhlý a zásadní dopad na duševní a také fyzické zdraví člověka v průběhu celého života. V reakci na alarmující výsledky studie lze sledovat celosvětový trend zvyšování podpory duševního zdraví všech žáků ve školách s ohledem na specifické možnosti podpory žáků, kteří v dětství zažili či zažívají negativní zkušenosti ovlivňující jejich duševní zdraví, chování a vzdělávání. Následující text představuje základní principy trauma respektujícího přístupu ve vzdělávání a předkládá možnost jeho systémové implementace zavedením celoškolního rámce pozitivní podpory chování PBIS. Cílem textu je diskutovat vhodnost zavedení víceúrovňové podpory dětí s negativními zkušenostmi v dětství projevujícími se problémy v chování prostřednictvím celoškolní tříúrovňové pozitivní podpory chování PBIS. Příspěvek je dělen do šesti částí. Po krátkém úvodu do problematiky je pozornost věnována výskytu a dopadům negativních zkušeností v dětství na život jedince, současným možnostem podpory dětí s negativními zkušenostmi v českém školství, základním principům trauma respektujícího přístupu, systémovému zavedení trauma respektujícího přístupu prostřednictvím rámce PBIS a možnostem implementace PBIS v českých školách. Rozbor odborné literatury odkrývá společné prvky PBIS s takzvaným trauma respektujícím přístupem, jež podporuje duševní zdraví všech žáků a současně umožňuje školám vhodně podporovat také žáky, kteří prožili nebo prožívají negativní zkušenosti. Implementační rámec PBIS je tedy vhodným systémem podpory duševního zdraví dětí a mladých lidí, který je možné adaptovat na české vzdělávání a zavádět v běžných školách

 

 

 

Odborný článek: Pozitivní podpora chování (PBIS) jako nástroj pro komplexní péči o duševní zdraví žáků

Odborný článek: Pozitivní podpora chování (PBIS) jako nástroj pro komplexní péči o duševní zdraví žáků

Ve sborníku Mezinárodní konference pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami – ICIPSEN byl publikován článek PhDr Lenky Felcmanové, Ph.D. a Mgr. Anny Kubíčkové s názvem Pozitivní podpora chování (PBIS) jako nástroj pro komplexní péči o duševní zdraví žáků.

Článek naleznete na straně 47 ve sborníku. 

Abstrakt:
Mnoho dětí je vystaveno výrazně negativním zkušenostem, které ovlivňují jejich chování, duševní i fyzické
zdraví a budoucí život. Text příspěvku nastiňuje tyto okolnosti a nabízí řešení ve formě plošné podpory duševního
zdraví dětí a mladých lidí pomocí zavedení celoškolního trauma respektujícího přístupu. Prostřednictvím
implementačního rámce PBIS mohou školy flexibilně reagovat na potřeby a projevy žáků v rámci tří úrovní
podpory jejich chování. Výzkumné šetření ověřovalo, v jaké fázi zavedení I. úrovně rámce PBIS se nacházejí tři
pilotní školy po zahájení projektu a úvodním proškolení pedagogického sboru. Ověřený nástroj Benchmarks
of Quality využívaný k evaluaci přesnosti (tzv. fidelity) implementace PBIS poukázal na to, že I. úroveň
podpory nebyla na pilotních školách zatím plně zavedena.

Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků

Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků

Odborný článek ve sborníku z mezinárodní vědecké konference ERIS 21.

Pandemie do vnímání a prožívání většiny dětí přinesla určitou míru obav o své blízké, sebe samé i například ekonomickou či vztahovou stabilitu rodiny nebo svou vzdělávací a profesní budoucnost. Obavy a stres, který s sebou pandemie přináší mohou mít v různém kontextu různé dopady. Bohužel se ukazuje, že se situace v mnoha rodinách vlivem pandemie a restriktivních nařízení zhoršovala. Obavy z nemoci, o své pracovní uplatnění ale také sociální izolace a omezení zájmových aktivit negativně ovlivňovaly psychickou pohodu rodičů a dětí a vyvolávaly konfliktní situace v mnoha rodinách, což násobilo negativní dopady na chování, prožívání a psychickou pohodu (wellbeingu) dětí.

 

Nízká míra předvídatelnosti událostí přispívá z tomu, že stres působí negativně. Uplatňovaná opatření navíc neměly děti možnost ovlivnit a byly jen minimálně vyzívány k tomu, aby se vyjádřili k nařízením uplatňovaným na oblasti života, jež se jich přímo týkají. To jsou faktory, které přispívají k postupnému zcitlivění reakce na stres neboli zranitelnosti, kdy dítě ve stejné situaci nebo u podobného stresoru reaguje stále intenzivněji.

 

V nejzávažnější situaci se pak ocitají děti, v jejichž prostředí se nenachází dostatek pečujících dospělých osob, které by mohly dlouhodobě zajišťovat jejich potřeby a svým podpůrným vztahem klidnily rozrušení dítěte. Může se jednat o rodiče nebo pečovatele s rodinnými vazbami i bez nich. Pokud dospělí v okolí dítěte vnímají náročné chování dítěte jako odraz zcitlivělé stresové reakce dlouhodobým působením negativních vlivů nebo jako naučený způsob zajištění nenaplněných potřeb, pak se mohou lépe zamyslet nad způsoby, jak s dětmi procvičovat vhodná řešení náročných situací, způsoby seberegulace a naplňování potřeb.

Více praktických tipů naleznete v článku Mgr. Anny Kubíčkové s názvem Negativní dopady pandemie na duševní zdraví a vzdělávání žáků na straně 22. Celý sborník je ke stažení zde.

Sborník vydala Univerzita Hradec Králové. Tímto děkujeme také organizačnímu týmu konference ERIS 21 za skvělou spolupráci.

Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a zmocnění znevýhodněných skupin. Program je financován z Fondů EHP a Norska.